Hodnota krevního tlaku udává hodnotu síly, jakou naše krev působí na stěny tepen. Proč ale na tlakoměrech vyskakují dvě čísla místo jednoho? Označují totiž dvě srdeční fáze – pumpování a odpočinku. Tyto dvě fáze se nazývají systola a diastola a pravidelně se střídají.
Srdce nejdříve stáhne levou srdeční komoru a pumpuje krev do krevního oběhu. Právě tuto fázi pak na tlakoměru vidíme jako systolický (horní) tlak, tedy to první, vyšší číslo. V druhé fázi srdce odpočívá a krev nepumpuje. V této fázi měříme diastolický tlak, který je dán odporem cévního řečiště. Diastolický tlak je nižší číslo, které se zapisuje jako druhé. Tlak se udává v torrech, tedy milimetrech rtuťového sloupce (mmHg) a čísla jsou většinou oddělena lomítkem.
Ideální hodnota spodního tlaku je 80 mmHg. Pokud je diastolický tlak vyšší než 90 mmHg, jedná se o diastolickou hypertenzi, která je velmi nebezpečná, protože má vliv na zjizvení, ucpávání a snížení pružnosti malých cév. Následně může vést až k srdečnímu selhání či cévní mozkové příhodě.
Vysoký diastolický tlak značí buď zvýšení hustoty krve, nebo zvýšení odporu malých cév. Diastolická hypertenze je v 90 % případů tzv. primární (esenciální) hypertenzí, což znamená, že neznáme její příčinu a může být ovlivněna genetikou, hormonálními faktory, stravou, životním stylem a podobně. Sekundární hypertenze pak vzniká jako důsledek konkrétního onemocnění. V obou případech je však nutné navštívit lékaře a krevní tlak snížit.
Pokud je tlak nižší než 60 mmHg, nejedná se o závažný problém, ale o nepříjemnost, která vám může pořádně zkomplikovat život. Nízký tlak totiž způsobuje únavu, závratě, mžitky před očima a také mdloby.
Výše tlaku sice souvisí s genetickou predispozicí, ale má na ni také poměrně podstatný vliv životní styl. Zejména je nutný pravidelný pohyb a vyvážený jídelníček. Dodržujte pitný režim a zapojte do svého jídelníčku dostatek zeleniny a ovoce. Je dobré si tlak pravidelně měřit a případné problémy zjistit neprodleně.
