Co udává diastolický tlak?
Ať už si měříte tlak u lékaře či sami doma, vždy se setkáte se dvěma čísly, ze kterých zjišťujete, zdali je váš tlak v pořádku. Mnoho lidí ale neví, co tyto dvě hodnoty udávají a jaký je mezi nimi rozdíl.
Krevní tlak udává hodnotu síly, jakou naše krev působí na stěny tepen. Krev je pumpovaná srdcem, které střídá dvě fáze – fáze pumpování a odpočinku. Právě v momentě, kdy se stahuje levé srdeční komora a dochází k pumpování krve do krevního oběhu, hovoříme o systolickém tlaku, neboli „horním“ tlaku.
A naopak v momentě, kdy srdce zrovna nepumpuje, mluvíme o diastolickém, neboli spodním tlaku, který je dán odporem cévního řečiště. Oba typy tlaků jsou důležité, a proto vždy při měření sledujeme obě hodnoty. Tlak je udáván v torrech, tedy milimetrech rtuťového sloupce (mmHg), hodnoty jsou nejčastěji odděleny lomítkem.
Jak snížit diastolický tlak?
V první řadě je vhodné navštívit praktického lékaře a nechat si doporučit další možná vyšetření. Snížení tlaku také velmi pomáhá zdravý životní styl. Je nutné do života zapojit dostatek aktivního pohybu, třeba formou každodenních svižných procházek a také upravit jídelníček - omezit tuky a alkohol a jíst více ovoce a zeleniny. Vysoký diastolický tlak v těhotenství je vždy nutné řešit s lékařem a zamezit tak riziku preeklampsie a jiných stavů, které ohrožují na životě jak matku, tak plod.
Kdy je diastolický tlak vysoký?
Pokud je diastolický tlak vyšší než 90 mmHg mluvíme o vysokém diastolickém tlaku (diastolické hypertenzi), jehož vlivem dochází k postižení malých cév, jejich zjizvení, snížení elasticity a také větší náchylnosti k ucpání nebo prasknutí. Tyto problémy mohou vést nejen k srdečnímu selhání, ale také k cévní mozkové příhodě případně dalším obtížím.
Základní potíží u vysokého tlaku je, že se často objevuje bez doprovodných příznaků. Je proto vhodné si tlak pravidelně měřit, zvláště pokud třeba spadáte do rizikových skupin. Mezi příčiny vysokého diastolického tlaku však velmi často patří nezdravý životní styl a obezita.
